Zima 25/26 v Terapeutické komunitě Advaita


Shrneme-li období zhruba od listopadu do konce února, událo se toho v komunitě poměrně dost. Vedle standardního programu, který běží od rána do večera, probíhaly přípravy na Mikuláše, Vánoce, na Silvestra a na běžky.

Klienti pro děti pořádají Mikuláše v okolních školách a školkách. Bývají nervózní, zda své role andělů, čertů a Mikuláše zvládnout. A zvládnou. Užijí si kontakt s dětmi, čerti se drží stranou, aby nestrašili malé děti, anděl je povzbuzuje a Mikuláš spravedlivě rozděluje odměny.

Vánoce probíhaly v tradičním duchu – peklo se cukroví, vyzdobil dům, plánovaly drobné dárky pro všechny členy komunity a hosty, kteří se každý rok můžou Vánoc v komunitě účastnit. Ne každý má to štěstí, že má vlastní rodinu, se kterou může vánoční čas strávit. Tyto návštěvy bývají moc milé a příjemně přispívají k atmosféře.

Silvestr byl den nabitý přípravou občerstvení a zábavného programu. Proběhl tzv. silvestrovský výběh, který jsme si společně užili jako klienti, tak i tým, pálení hříchů, společné hry, silvestrovská „bojovka“. Opět dorazili hosté a zpestřili tak atmosféru silvestrovského dění. Zapojili se do příprav, do programu a v bezpečném prostředí bez alkoholu mohli strávit poslední den v roce.

Poté už následovaly přípravy na pravidelnou každoroční zážitkovou akci – běžky. Tradičně jezdíme do Jizerských hor a klienti, mnohdy na běžkách poprvé, se učí lyžovat, popobíhat na nich, a hlavně zvládnout a překonat první nezdary, únavu, a ne vždy vlídné počasí. Všichni byli skvělí, běžky si užili, někteří dokonce objevili jejich krásu natolik, že o nich přemýšlí jako o možnosti trávení zimního volného času v budoucnu.

Vedle terapeutických a zážitkových aktivit proběhla v komunitě rekonstrukce koupelen a toalet. Velké poděkování patří obci za možnost vybudovat samostatné koupelny pro ženy a zvýšení počtu sprch pro muže. Původní koupelny a toalety už nevyhovovaly, poskytovaly minimální soukromí. Pro jedenáct klientů mužů jsme měli k dispozici pouze jednu sprchu. Hned za dveřmi ženských toalet zase bylo technické zázemí – pračky, úklidové prostředky a náčiní – a tak tam v průběhu dne chodil kdokoliv. To se nyní změnilo. Jak muži, tak ženy mají své samostatné koupelny, sprchových koutů je nyní dostatek.

 

Bourací a zednické práce probíhaly při plném provozu komunity, prachu bylo samozřejmě plno, několikrát denně se vytíralo. Nicméně vidina nových koupelen stála za trochu toho omezení. A výsledek se povedl, klienti si změny pochvalují.

Za terapeutickou komunitu Pavlína Iblová