Zpráva z akce od klientky:
Na každoroční zimní akci naší komunity ,,Běžkotoulky po Jizerských horách“ jsme vyráželi v neděli 15. ledna po obědě.
Dvě auta po střechu napěchovaná vším možným (kromě běžek), 12 členů výpravy, dvě horské zkušené průvodkyně a dobrá nálada. Neodradila nás ani zpráva, že v Jizerských horách není sníh. V odpoledních hodinách naše výprava konečně dojela do cíle, osady Hrabětice, chalupy Sokolka. Proběhlo rychlé ubytování a šli jsme se projít na nedalekou rozhlednu Královka. Večer při rozloučení proběhly prosby k Muhu, aby nám nadělil sníh.
Den druhý
Byli jsme vyslyšeni, sníh napadl. Akorát ve Vysokých Tatrách. U nás ani vločka. Nevadí. Vyrážíme pěšky v plném počtu směr přehrada Josefův důl, Novou louku, nádrž Bedřichov a zpět. Počasí nám přálo. Na první den 20km. Celkem slušný výkon.
Den třetí
Olivka s Pavlínou na dnešní den naplánovaly výlet na Jizeru, do nadmořské výšky 1 122 m. Opět kolem Josefodolské přehrady, dál okolo chaty Věčného mlčení na Čihadla. Taky jsme se poprvé setkali se sněhem. Došlo i na malé nehody, Márovo uklouznutí na ledu, Petrovo prošlápnutí ledu a namočení až po koleno. Před Jizerou se k nám přidal další zkušený horský vůdce Michal. Trasa byla dlouhá 24 km a trvala cca 9 hodin. Náročnost a délka trasy měla první následky. Petra si namohla kotník a cestu nazpátek šla v bolestech. No dopadlo to dobře. Vrátili jsme se všichni.
Den čtvrtý
Dalo by se říci odpočinkový. Olivka s Pájou naplánovaly 15 km. Auty jsme jeli do Horního Polubného a odtamtud pěšky na Jizerku, Karlovský most, hranice mezi ČR a Polskem, a trochu jinou cestou zpět do Polubného. Cestou domů jsme se stavěli v obchodě na nákup zásob na další dny. Cigarety, sladkosti atd.
Den pátý
Olivka s Pájou nás nešetřily. Dnešní výprava je na Holubník a Ptačí kupy. Cesta nás vedla přes osadu Kristiánov a Holubí sedlo. Pořád do kopce. Výhled z Holubníku stál za to. Nádherné panoramata. Cestou z Ptačích kup si někteří členové skupiny vyžádali ještě výhled z Krásné Máří. Ne všem se to líbilo. Marek J založil odboj. Bohužel se k němu nikdo nepřidal. Hurá – je večer a konečně na Sokolce. Další porce kilometrů za námi.
Den šestý
Poslední delší výšlap. Bylo znát, že už máme pár kilometrů za sebou. Začaly se množit omluvenky ze zdravotních důvodů, takže na páteční tůru nás šlo jen sedm. Trasa vedla předhůřím Jizerských hor. Prošli jsme Janovem a zamířili na rozhlednu Bramberk. Tady jsme měli slíbenou odměnu, sladké poháry, palačinky či lívance. Posilněni a plní energie jsme se vydali na Dolní a Horní Maxov. Tady nás zastihlo sněžení. Zima jak má být.
Den poslední
Jak to někdy bývá, poslední den na horách a padá mraky sněhu. Den balení a uklízení chalupy. Tato disciplína nám jde dobře, a tak jsme za chvíli mohli vyrazit na poslední vycházku – rozhlednu Slovanku.
Cestou tam se nám podaří dobrý skutek. Pomohli jsme vytlačit auto ze škarpy. Po návratu jsme museli proházet cestu zavátou sněhem a hurá směr Nová Ves.
Celý týden, večer co večer, probíhal vědomostní kvíz, který připravovaly Pája s Olivkou. Hrály se hry, zpívalo a mlsalo se.* Také jsme se dozvěděli hodně zajímavostí a událostí z Jizerských hor. Neběžky, ale pěšky chodili po horách, ušli 111 km a to nás ani nebolely nožky.
*Přijelo nás navštívit i několik hostů. Mirka, Michal, Víťa, Zdeněk J, JayJay a Ondra.
