Stále v pohybu


Tom shrnul následujícím způsobem do Novoveského zpravodaje proběhlé i plánované akce naší terapeutické komunity:
Terapeutická komunita Advaita v Nové Vsi u Chrastavy je stále v pohybu. Koncem května jsme se s krosnami vydali z Nového Boru napříč Lužickými horami. Během pěti dní jsme navštívili významná místa včetně vrcholků. Nocovali jsme ve stanech, někteří i pod širákem.
V červnu měla naše komunita 20. výročí, na které dorazili ex klienti a přátelé komunity Advaita. Vyšlo nám nádherné počasí a úsměvy zářily ze všech stran. Ve volejbalovém matchi tentokrát zvítězili stávající klienti TK. Koncem června jsme se stany a spacáky vyrazili na Slovensko do komunity Tomky, kde jsme se zúčastnili různých soutěží společně s dalšími dvanácti komunitami. Vyhráli jsme v soutěži Superstar hned první večer u ohně, úspěšně jsme také obstáli ve fotbale, volejbale, běhu, přetahování lana, vrhu koulí či v šachách.
Červenec byl ve znamení jízdních kol. Přejeli jsme na kole Český ráj, kde jsme navštívili velmi zajímavá místa. Také jsme sjížděli Jizeru na raftu, což jsme si hodně užili. Cestou zpět do komunity nás pod Smědavou zastihly kroupy. Byl to skutečně životní zážitek, ještě, že jsme měli přilby na kolo. Během července jsme stihli ještě vyjet na Černou Nisu a do Lázní Libverda.
V srpnu jsme se opět na kolech vydali do Jizerských hor na akci Čmelák. Jedná se o týdenní dobrovolné sekání orchidejové louky v Horním Maxově nad protrženou přehradou v jedné chaloupce bez elektriky. Během pobytu jsme neváhali odložit kosy a hrábě a obejít Souš či se rozjet na kolech na Smrk.

 

Celé léto jsme také cestovali po okolí formou sobotních výletů. V rámci nich jsme navštívili České Švýcarsko nebo nedaleký Ještěd. A když jsme zrovna nevyrazili na výlet, tak jsme alespoň grilovali nebo se šli koupat na blízkou Mlýnici či Fojtku.
Nyní se však nejvíce věnujeme divadlu. Jako každý rok se účastníme kulturfestu, na které předvedeme divadelní scénku na téma Doma je doma, kterou společně pečlivě secvičujeme. Budeme ji hrát v Mníšku pod Brdy, v Plzni a nakonec i v Liberci ve starém kině Varšava.
Do konce roku nás ještě čeká Den otevřených dveří pro veřejnost, který se koná 5. 10. 2017 a i na tomto dni budeme hrát naší divadelní scénku.
Po podzimní sklizni oranžových dýní už může zima zaťukat na dveře, sesedneme z kola, obujeme lyže a vyrazíme do Jizerek na běžky.
Během toho všeho někteří klienti odchází do života a jiní přichází smysl života najít. A o tom ta naše komunita je.

A Michal přidal podrobnější zprávu z pobytu v Jizerských horách:
Letošní ročník kosení orchidejové louky na Horním Maxově byl napínavý v tom, že nás oproti předešlým rokům byla téměř pouhá polovina. Shodou okolností ale Čmelák nakoupil 4 nové křovinořezy a tak jsme početní oslabení dohnali novou technikou. Louku jsme posekali za tři dny, nasmáli se u toho na týden dopředu a poopravili staré rčení, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš na: „Do stejného bahna se ponoříš klidně i třikrát“. Počasí nám přálo, houby se nám ukázaly, voda ve vodopádu byla krásně ledová – co víc si přát? Snad jen méně žihadel. Těsně před odjezdem jsme ještě volali rychlou záchrannou službu pro klientku, která se s hráběmi pustila do divého tance s rojem lesních včel a pak ji začal otékat jazyk. No dobře to dopadlo. I když jsme se domů vraceli za neustávajícího deště a ani jedna z našich dívek nakonec do komunity nedojela, tak je na co vzpomínat.