Rozhovory z oslavy výročí otevření terapeutické komunity 1


Ještě jednou se vracíme k 15. výročí otevření naší terapeutické komunity. Tentokrát s přepisem rozhovorů, které během celého dne vedla a zaznamenávala Naďa. Některá jména jsou změněná, tak schválně kdo se pozná 😉

Přepis interview z oslavy 15. výročí TK 9.6.2012

Jana B terapeutka

Jani, jak jsi tady dlouho a co pro Tebe znamená dnešní výročí?

Od podzimu 2010, tedy necelé dva roky.  A co to pro mě znamená?  Asi připomenutí si smyslu toho, o co se tady všichni snažíme, nějakou pozitivní energii, že ty lidi se tady vrací, že jim to pomáhá, prostě, že naše práce má smysl.

Jaké to pro tebe je, když jsi po službě,  ty jsi včera byla na odpolední? Ne, vlastně  nebyla,  přijela jsi ráno z Prahy, jaká byla cesta, jak jsi se těšila? Kdy a jak jsi se napojila?

Přijela jsem dnes ráno, budu tady celý víkend, ráno jsem moc nestíhala, takže jsem byla trošku roztržitá, teď už je to dobrý. Přebrala jsem službu, těším se, jsem na to zvědavá, jak to bude probíhat. 15. výročí je velká věc, jsem spokojená s tím, jak tady probíhají přípravy oproti loňsku, kdy to bylo takový zmatený, tak letos to všechno vychází, doufám, že to vyjde celý den, nebude pršet jako loni a všichni si to užijeme.

 

Lucka sociální pracovnice si letos vzala na starost organizaci výročí, naplánovala, instruovala, rozdala úkoly

Luci můžu Tě na chviličku vyrušit, vidím, že máš spoustu práce, prosím Tě, Luci, co pro Tebe znamená letošní 15. výročí, ty  ses letos  hodně snažila. V podstatě jsi to zorganizovala.

Do dnešního dne pro mne letošní výročí znamenalo spoustu práce, spoustu příprav, protože už od března na tom děláme společně s celým týmem. A těším se na to, že po 13. hodině dnes pro mě výročí bude znamenat potvrzení toho, že  to, co děláme, má opravdu smysl a děláme to opravdu dobře a daří se nám to. Tak asi to pro mě znamená letošní výročí.

A v  současné chvíli? V jaké fázi jsi nyní? Jak jsi naladěná? Jak ti je, Luci?

Jsem tak nervózní, že to už ani nevnímám,  ale začínám se těšit,  ale  taky vidím, že naši lidi tady fungují, že všechno připravují, že to vzali za své. Je to vidět,  už visí balónky, lampiony, židle jsou připravené. Začínám se těšit na to, že to bude den plný radosti.

Ano, už to říkala i Jana,a  i my  ostatní vidíme,  že všichni vědí, co mají dělat  a  že to jde tak nějak samo. Moc děkuji, Luci.

Já Ti taky děkuji.

 

Vláďa – klient v 1. fázi léčby, moc nemluví. Je ostýchavý a plachý

Ahoj Vláďo, já dnes chodím po komunitě a ptám se lidí. Kteří nechtějí, tak mi neodpoví, nenutím je. Ty jsi ochotný, za to ti moc děkuji. Tak tedy, co pro Tebe znamená  dnešní oslava 15. výročí založení terapeutické komunity?

Pro mě to znamená především to, že mi přijede návštěva, přijede mi moje máma se svým přítelem, za to jsem rád, jinak je to příjemná oslava.

A jak ti teď, když se tě ptám, je ti to příjemné, nebo je to něco, co úplně nemusíš?

Tak je mi to trochu nepříjemný, ale budu se snažit odpovídat.

Já mám pocit, že je to báječné, že to takhle je, že mi to takhle můžeš říct. Můžeš, ale nemusíš. Nemusíš odpovídat, když nechceš. Respektuji, že  máš  občas trochu problémy, mluvit tady s námi. Mám dvě otázky? Jak jsi tady dlouho a jestli jsi již na něco zásadního přišel za tu dobu? Něco hodně zásadního pro Tebe?

Jsem tady měsíc a přišel jsem na to, že jsem rád, že jsem tady a že můžu pokračovat v léčbě  tady, v Nové Vsi, protože jsem nebyl rozhodnutej, jestli tady vůbec zůstanu, nebo ne. To se změnilo, teď už vím, že tady chci bejt. Děkuji.

A ještě tedy jedna otázka, jestli můžu? Ta komunita, ten barák…je to pro Tebe nějak významný, nebo co to pro Tebe znamená ten barák, nebo ten pobyt tady? Záleží na tom, jak to pojme.

Znamená to pro mě, že jsem rád, že se tady můžu léčit, být tady s lidma a… to je všechno.

Děkuji moc Vláďo.

 

Petr náš šéf komunity… úspěšně se mi vyhýbal a s posuňky odmítal interview

Vím, že máš dneska od rána hodně práce a ptám se všech, kdo je mi ochotný odpovědět, tak tedy: Co pro Tebe, Petře, znamená dnešní 15. výročí založení komunity, jsi tady už dlouho. Možná to má pro tebe ještě úplně jiný význam než pro ostatní.

Pro mě je to takové zastavení se ještě jiné než jindy. Vzpomínám, jak to bylo, jaké to bylo. Jsem rád, že jsem u toho mohl být tak dlouho, jsem tady skoro od začátku. Nastoupil jsem asi po roce provozu. Jsem tady 14 let. Trošičku taková nostalgie, malinko i smutek. Zase radost z toho, že se něco někam dotáhlo a že to bude pokračovat nějak dál,což doufám. Taky to zastavení je spojeno s tím, že něco končí a něco se uzavírá. Zase se otevírá něco nového. Mám tam i přání do budoucna, které si tak pro sebe říkám, co by mělo nastat a co by jsme si tak sami pro sebe měli přát nejlepšího, aby nastalo, takže asi takhle.

Co by teda mělo nastat, jestli to tedy není nějaké tajné přání související s komunitou. Slyšela jsem v tvých slovech snad smutek? Jaké tedy je to tvé přání?

Abychom zachovali to fungování, ten provoz a to co se tady děje, alespoň v takovém měřítku jak to teď je, jak to běží a jde a to je velice skromné přání. Můžu mít ještě jiná přání, abychom se rozšířili, zkvalitnili naše služby, abychom se dále rozvíjeli a rozrůstali, to můžu mít taky takové přání, ale když se příští rok bude odvíjet jako teď, protože teď je to hodně dobré a na dobré úrovni, mé přání je, zachovat to.

Já si dovolím podstrčit Ti tu otázku, třebaže nebude úplně otevřenou otázkou. To tvé přání souvisí s tím, že řešíme, zda seženeme peníze na  střechu,  na další provoz?

Snad, snad se to vyvíjí celkem slibně, takže mám víru, že se to dotáhne, že to bude zastřešené, že nám nebude cvrčet voda někde na hlavu. Doufám, věřím, že se to povede, pochyby jsou vždy, souvisí to celkově se společenskou situací, člověka napadají různé myšlenky, ale za poslední čtyři roky to nakonec vždy dopadlo, takže věřím.

Poslední otázka.  Na co se dnes nejvíce těšíš?

Na lidi co přijedou  za  1 rok, 5 a10 let abstinence pro diplomy, jsem zvědavý, jak se jim daří. Taky se těším na vítězství ve volejbale a dort.

A na co se netěšíš? Čeho se tak trochu obáváš?

Že začne pršet a budeme muset program upravit jako každý rok, ale vyhlídky nejsou tak špatné, takže doufám, že všechno dopadne tak, jak chceme a jak si přejeme.

 Moc Ti děkuji  za rozhovor.

 

Jana pracovni terapeutka… nevím, zda jí chytnu na kus řeči…

Janinko, já jdu za tebou, na chvíli Tě zastavím, vidím, že máš hodně napilno. Co to pro Tebe znamená dnešní výročí, jak jsi tady dlouho? Budu ráda za cokoliv, co mi řekneš.

Pro mne je to dnes druhé výročí, takže vím, do čeho jdu, a tak se dnes těším. Ale je spousty, spousty práce, tak musím jít.

Děkuji za rozhovor.

 

Olga – výkonná ředitelka. Jako vždy s plnýma rukama a úsměvem. Tentokrát to byl dort pro vítěze ve volejbalu a… překvapení

Oli, už jsem se ptala hodně lidí a tak i Tebe, co pro tebe znamená 15. výročí Advaity  profesně  a co osobně z hlediska

tvé funkce,  jsi výkonná ředitelka Advaity  a co pro tebe jako pro člověka?

Když už to má za sebou 15 let, tak to vypovídá o tom, že to má kvalitu, tradici, že se to osvědčilo a že to funguje, proto tomu věřím. A výročí jako takový? Zhodnotit co bylo a uvědomit si, v čem je dobré pokračovat a v čem ne. Příležitost se sejít, potěšit se  s lidmi.

 Ty pro nás máš překvapení…

je to překvapení…

Tak ti chci ještě poděkovat za krásný dort pro vítěze ve volejbalu, už se na něho těšíme. Děkuji za rozhovor.

 

Miloš –  2 roky abstinující

Ahoj ráda tě vidím, ty jsi odcházel, když já jsem zde nastupovala do služby, dnes je oslava 15. výročí založení naší komunity, tak tě tady vítám a mám otázku, co proTtebe osobně znamená dnešní výročí?

No to jsi mě překvapila, no rád se přijedu podívat a vidím to jako místo, kde jsem si v podstatě zachránil život svým způsobem minimálně fyzicky.

To je hodně krásný, když to tak řekneš. Takže se ti daří?

V rámci možností ano.

Je něco, co Ti venku hodně pomohlo a co jsi se naučil tady?

No určitě komunikovat s lidmi.

To ti před tím moc nešlo?

Šlo, ale úplně na jiný úrovni.

A na co se dnes úplně nejvíc těšíš?

Na lidi a na atmosféru.

A je něco čeho se třeba i bojíš?

Ne.

Tak si to užij a díky, že jsi přišel.

 

Honza

Ahoj Honzo, já tě vítám. Ty ses dnes za námi přišel podívat, slavíme dnes výročí 15 let komunity a mě by zajímalo, jestli jsi už  nějaké výročí komunity zažil a co pro Tebe znamenalo tenkrát a co dnes? Jestli je to dnes pro tebe jiné, nějak jinak, co pro Tebe znamená výročí?

Zažil jsem jedno výročí. Když si vezmu, co pro mě tenkrát znamenalo…viděl jsem lidi z venku, že jim to funguje a to mi dodalo sílu. Proto teď venku držím a dneska já tady chodím každý den okolo, takže si každý den připomenu komunitu.

Jedna otázka co ti venku hodně pomohlo a co ses tady naučil?Přemýšlel jsi o tom někdy?

Narodila se mi dcera, takže jsem se naučil zodpovědnosti, udržet klid, prostě ráno vstávat do práce, nikdy nezaspat a takový věci…

a to není málo. Moc děkuji za rozhovor,ať se ti tady líbí.

 

Jitka

Co znamená pro Tebe dnešní výročí komunity? Kolik jsi jich zažila?

Doposud jsem zažila jedno výročí.  To jsem tady byla ještě nějaký čas jako klient. Loni jsem byla v tu dobu s rodinou a letos je to první výročí, kdy jsem tady jako člověk z venku a znamená to pro mě, že bych chtěla připomenout sama sobě, že tohle je místo, které mi dalo směr, kam se mám dát. Chtěla bych svou přítomností podpořit ty lid, co tady teď žijou, aby viděli že to jde, že ten svět venku je barevnej, že se to dá zvládnout, že život bez drog je jednodušší a ne složitější, jak se zdá. Když je člověk střízlivý tak ty těžkosti zvládá líp než s drogou.

Co jsi se tady naučila, co ti venku hodně pomohlo, nějakou zásadní věc?

Bylo toho více, ale přestala jsem si idealizovat lidi a vidět je takové, jací opravdu jsou. Můžu s nimi vycházet bez konfliktu a žít normální život. Když si člověk lidi idealizuje, dělá z nich takové, jací nejsou, nemůže normálně ve společenství lidí existovat.

Souvisí to s tím, že také na sebe jsi získala nějaký náhled?

Zjistila jsem, že jsem dobrej a kvalitní člověk, to jsem zjistila.

Moc děkuji za odpověd a ať se ti daří ahoj.

 

 

Roman  věkem kolem dvaceti,  nejmladší, 13 měsíců v léčbě

Co pro Tebe znamená dnešní výročí? Už jsi nějaké zažil?

J e to mé druhé výročí, loni. To jsem zde byl krátce, poprvé jsem to moc nevnímal, protože jsem byl dost vystresovanej,  jak to tady bude probíhat. Letos je to jiné, budu tady 13. měsíc, více jsem na to připravoval, takže si to užiju. Komunitu beru jako domov, určitě se sem budu chtít zase podívat, bude to návrat domů. Ty lidi tady stráví nějakou dobu. Mně třeba ta komunita pomáhá, budu se sem rád vracet. Vždy to bude oživení toho všeho, co jsem zde prožil, je to tady pro mne jako náhradní rodina… lidi kolem

Co pro tebe znamená, že sem přicházejí lidé, co zde byli, před rokem, před pěti, před deseti a vracejí se zde na výročí?

Zpráva o tom, že ten barák je nějakým způsobem v dobrém slova smyslu poznamenal, tak že se sem ty lid rádi vracej a to že se ty lidi sem jezdí na to dívat, je určitě taky zpráva o tom, že se jim nějak daří, že fungujou, ale přece jenom to není všechno stoprocentní, tak se vrací si to oživit…myšlenky a prožitky. Jsem toho názoru, že ten barák má svojí sílu, pro mne je vzácný, takže je to všechny znovu nastartuje.

Budeš končit. Je něco, co si vezmeš s sebou ven, na co jsi tady přišel zásadního?

Život má nějaký smysl, protože, když jsem sem přišel, tak jsem pořád říkal, že nemá cenu žít, že nemám pro co žít. Teď mám svý cíle, za něčím si jdu, obnovil jsem nějaký kontakty s rodinou, dostávám, dostal jsem do sebe nějaký řád a to si ponesu s sebou.

Moc děkuji za rozhovor a přeji ti, aby se ti hodně dařilo.

 

Libor

Jak na Tebe působí dnešní výročí? Kolikáté pro Tebe je?

Jsem tady poprvý. Výročí pro mne znamená naději, uvidím lidi, kteří vydrží venku abstinovat bez drog,  jsou čistí, dozvím se od nich nějaký věci, jak to zvládaj venku bez drog. Jsem tady 6. měsíc. Konečně začínám přicházet k sobě. Byl jsem  dříve v PL Červeném Dvoře… začínám mít snahu změnit sám sebe, venku na to nebyl čas… tady ho mám, najít sám sebe.

Děkuji a drž se sám sebe.

 

Pavla – terapeutka na MD

Ahoj Pavli, co pro Tebe znamená 15.  výročí nebo i jiná otázka, kolik si jich již zažila? Vyber si.

Jsem ráda, že jsem byla pozvána, že zde mohu být. 15.leté výročí je pro mne znamení , že odvádíme dobrou a kvalitní práci,  naše patnáctileté trvání v síti sociálních službách je úctyhodné číslo. Zažila jsem jich 13, tuším…od 1999, a i když jsem nebyla úplně na začátku,  jsem tak trochu součástí historie Advaity a na to jsem hrdá. Těším se, že uvidím známé tváře, které jsem dlouho neviděla a vedle významu té dlouhověkosti organizace, pro mne výročí znamená náboj do práce, protože vidět bývalé spokojené  klienty s dětmi, rodinami,  jak si dokážou užít život, to pro mě bylo vždycky dobití a najití významu mé práce…

 

Adéla – terapeutka ve službě

Adélko, můžu se Tě taky zeptat? Jak se těšíš na dnešní moderování a jak se těšíš na to naše dnešní slavné 15. výročí?

Jsem samozřejmě velmi nervózní,  protože tady bude hodně lidí a nějak to propojit všechny ty aktivity se všemi lidmi  nebude snadné, ale těším se, že to bude příjemné setkání. Jsem tady asi rok a půl a je to pro mne příjemné setkání s lidmi, kteří jsou tady dýl, nebo tady byli dříve a taky připomenutí toho smyslu, že to, co děláme, děláme dobře a takhle je to dobře. Je to pro mne potvrzení toho smyslu.

Děkuji za rozhovor a přeji ti, aby se ti to podařilo, o čemž nepochybuji a doufám, že si to užijeme …vypadá to bez deště .

 

Marie klientka po 10 letech abstinence

Ty jsi dnes dostala diplom po 10 letech pobytu zde. Co to pro Tebe znamená to výročí.  My dnes slavíme 15 let a ty 10 let abstinuješ.  Co to pro Tebe znamená, jak se cítíš?

Když jsem tu přijela, tak jsem vevnitř prožívala takovou euforii, svíralo se mi srdce. Byla jsem šťastná, že jsem tady vůbec mohla bejt, byla jsem prostě šťastná a pak se mi chtělo taky i trochu brečet, je to teď pro mě v podstatě druhej život, v celým mým životě,  kde jsem byla,  je to pro mne prostě druhej domov. Taková má druhá životní etapa a ta komunita byla má první etapa života, když jsem zde střízlivěla, když jsem se zde léčila.

To je moc krásné, co říkáš, nebudu tě trápit, protože vidím, že je to pro tebe pořád těžké, mluvit o tom, co bylo.  Já s Tebou budu klidně plakat,  protože mě to taky dojímá. Je něco,  co Ti venku hodně  pomohlo, něco zásadního, co ti venku pomohlo?co ses tady naučila, že sis řekla, tak tohleto,  to mě naučili nebo na to jsem  si přišla?

To je těžký říct.  Mě ta komunita naučila všechno od začátku… jak se chovat, jak se zpátky vrátit do toho normálního života, nevím, prostě všechno. Že jsem se zamyslela nad některýma věcma, které mi mohly venku právě uškodit, aby sem byla sama sebou… určitě… i když se člověk poznává celý život…já i  dnes prostě mám pocit, že  když jsem odešla z komunity, že si na některý věci přicházím až teď. Až po nějakých letech. Co se týče těch rodinnejch vztahů hlavně, tak až teď teprve mi to začíná docvakávat a více si to prožívám a je to pro mě snažší, protože už jakoby jsem dál, takže to pro mě není tak zraňující( i když něco je stále). Je to takový, že se s tím umím líp vypořádávat, je to už jednodušší, je to delší doba, co jsem odtud odešla, na začátku po odchodu z komunity jsem to tak nevnímala, není to hned…postupně  mi to doteklo…jako bych to více a více prociťovala.  Ano…učíme se celý život, je bezvadný, když si to člověk může dovolit být citlivý sám k sobě. Moc ráda tě tady vidím a přeji ti, aby ti tady dnes bylo dobře, aby se Ti v životě dařilo.

 

Petr – 5 let abstinence

Jak ti je po té, co jsi převzal diplom po 10 letech abstinence?

Z a 5 let..

Aha, přesto mi připadá, že to trvá déle. Nevím proč, mám z Tebe takový pocit, proto jsem si Tě vybrala a jdu za Tebou s otázkami.

Jsem dojatý, ale nerozumím tomu, že ti připadám déle po léčbě.

Mám pocit, že jsi dále, než někteří lidi zde…

No to je zajímavé, ano, pokračuju dále,  chodím na poměrně  intenzivní terapii…

…to je v pořádku…

až přitom jsem si uvědomil ty chyby, ty věci…které jsem dělal

Mně to  připadá dobrý, je mi kolik mi je a stále se učím a vím, že se budu učit po zbytek  života.

Je to pro mne dál fungovat. Po tom, co jsem odešel z komunity, nějakou dobu, poměrně dlouho jsem fungoval, ale nedal jsem na radu, že spolu nemají klienti bydlet, říkal jsem si, že jsou to kecy, protože jsem to zvládal dlouho, no a pak jeden ze spolubydlících přitáhl heroin, docvakl jsem to subutexem… nebylo to dobrý…

Takže se to dělo, jak se to někdy děje.

Jo a od od tý doby jsem se naučil o těchto radách nepřemýšletberu je vážně.

Díky za otevřenost, myslím, že to tady může některým lidem pomoc, protože si někdy myslí, že všechno ví, všemu rozumí, že to zvládnou sami, což jim samozřejmě přeju. Nejlepší rada , na kterou sis přišel, která venku funguje je…

naučit se pokoře.  Protože ti všichni tady jsou králové a mistři světa.

Mluvíš mi z duše, to je dobrá rada nejen pro lidi z komunity, je to dobrá rada pro spousty z nás, pro mnoho lidí v téhle době.

 

Jana

Jani, co pro Tebe znamená dnešní výročí? Jak jsi na komunitě dlouho a na co jsi již přišla?

Přijdou lidi, kteří jsou z venku, abstinujou, a tak vidím, že to jde, je to pro mne důležitý je vidět. Jsem tady měsíc a přišla jsem na to, že se musím naučit ustávat konflikty. To jsem venku neuměla, musela jsem si dát drogu, abych konflikt ustála. Taky chci více umět ovládat svou nervozitu.

 

Dalibor

Dalibore, co pro Tebe znamená dnešní výročí? Jak jsi na komunitě dlouho a na co jsi již přišel?

Jsem na komunitě 2,5 měsíce, dnešní 15. výročí  založení je pro mne oslavou, že jsem zde a chci se sebou něco dělat. Abstinující z venku jsou pro mě velkou  motivací k léčbě. Momentálně jsem přišel na to, že se chci změnit a začíná se mi i dařit.


Michal

Michale, co pro Tebe znamená dnešní výročí? Jak jsi na komunitě dlouho a na co jsi již přišla?

Výročí je pro mne oslava,  přehlídka, když  přijedou exklienti,  tak důkaz toho, že  lze abstinovat, takový náboj do budoucna.

Chtěl bych taky jednou přijet na výročí, aby klienti, co tady budou viděli, že to jde, takové povzbuzení. Toto není má první léčba, mám problémy s únavou, odpočíváním, s rodinou, konkrétně s mámou a sestrou, je toho dost, stále je na čem pracovat…

 

 

 

 

 

 


Leave a Reply to lukášCancel reply

Jedno zamyšlení nad “Rozhovory z oslavy výročí otevření terapeutické komunity

  • lukáš

    Ahoj. Chci pozdravit všechny lidi.

    Loni jsem byl na výročí i se svoji dlouholetou přítelkyni. Letos jsem to bohužel nestihl. Jsem pracovně mimo republiku. Jsem rad když mužů číst takové pozitivní zprávy o fungování TKDZ Nova Ves… jsem za ten Barak rad. Občas zavolam a vzpomenu si … ( nikoho nechci opomenout) ale naše máma Irenka. (Nikdo o tobě nemluví)… 🙂 Irenko,Petře,Davide Marku a vy všichni. Jste boží 🙂 diky a rad na Vas vzpomínám.