Ohlednutí za Vánocemi v Terapeutické komunitě


Po dlouhém čekání konečně přišel sníh. Louky kolem komunity zbělaly, za okny chumelí, a tak je ta správná chvíle se ohlédnout za Vánocemi v Terapeutické komunitě.

Přípravy na Vánoce začaly už během adventního času – pekli jsme cukroví, uklízeli a zdobili dům, o adventních nedělích zapalovali svíčky na adventním svícnu, jezdili na vánoční trhy v okolí a přitom všem a při běžném chodu komunity, jsme se snažili se alespoň na chvíli zastavit a ztišit.

Do Štědrého dne jsme vstávali bez rozcvičky a se slavnostní společnou snídaní. A pak už zbývaly jen poslední vánoční přípravy – zabalili jsme dárky, připravili pohoštění na večer a užili si pohádky. Po obědě jsme vyrazili na procházku po okolí, během níž jsme přinesli vánoční nadílku i zvířátkům do krmelce.

V kuchyni celý den probíhaly velké přípravy – přece jen udělat bramborový salát, řízky, klobásy a kapra pro 17 lidí, to už nějaký čas zabere.

Vše se, díky skvělému a sehranému kuchařskému týmu, podařilo a mohli jsme usednout ke Štědrovečerní tabuli.

Po večeři přišel čas na staročeské vánoční zvyky. Pustili jsme si lodičku po vodě, aby nám předpověděla, kam povedou naše kroky v dalším roce, hodili jsme si „střevícem“ (pantoflí našeho ředitele Davida Adamečka), aby nám ukázal, jak se nám bude dařit ve vztazích a zda nás čeká odchod z komunity a rozkrojili jsme si jablka, abychom se ujistili, že i v příštím roce se budeme těšit dobrému zdraví.

A pak už jsme konečně z komunitní místnosti uslyšeli zvonění… Ježíšek přišel. Nadělil. Některým i tolik, kolik nedostali za posledních několik let…

Večerní rozloučení a poděkování pak bylo tiché a dojemné. Rádi bychom se s vámi podělili o pár útržků z něj…
„Děkuji za to, že mám teplo v bříšku a že ho nemám prázdné a že mi není zima, tak jako v posledních letech…“
„Děkuji za krásné Vánoce. Bála jsem se jich, že budou smutné, ale byly radostné…“
„Díky, že jsem tady mohl strávit Vánoce. Taky díky za dárky. Tolik jsem toho asi nikdy nedostal. A to jsem vůbec nebyl hodnej…“
„Díky za skvělou atmosféru. Dneska večer jsem si nepřál být nikde jinde než tady. Bylo to hezký…“
„Přeju nám, ať se tady za rok už nesejdeme a ať jsou to naše poslední Vánoce v léčbě…“

Děkujeme i my za tým. Všem, kteří s námi letos strávili Vánoce, těm, kteří na nás mysleli i těm, kteří nám věnovali dárky pro klienty. Vidět radost v jejich očích, když si je rozbalovali, bylo (jakkoliv to zní lacině), krásné.

Adéla Paulík Lichková a Tomáš Vilimovský

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.