Již třetím rokem jsme se podíleli na organizaci potravinové sbírky. Letos proběhla v sobotu 21. listopadu a za Advaitu se jí zúčastnili klienti komunity, doléčováku i zaměstnanci. Díky všem za ochotu, součinnost a nadšené pracovní nasazení.
V Libereckém kraji se ve čtrnácti obchodech vybralo celkem 9 600 kilogramů potravin.
My jsme jako dobrovlníci opět působili v Globusu, kde se díky štědrým dárcům podařilo vybrat rekordních 1 712 kg potravin, v loňském roce to zde bylo o 200 kg méně.
Takto získané, převážně trvanlivé potraviny, se shromáždily ve skladu Potravinové banky Liberec a nyní budou postupně rozdělovány poskytovatelům sociálních služeb, kteří se zavázali zajistit předání potravin přímo svým klientům.
Při této příležitosti se vracíme o rok zpátky, kdy jsme se sbírky účastnili také a kdy jedna z našich klientek k tomu napsala následující řádky, které po roce konečně zveřejňujeme 🙂
I my, klienti a pracovníci Terapeutické komunity ADVAITA, jsme dostali možnost zúčastnit se této charitativní akce. Nabídku jsme s radostí přijali, jelikož i my využíváme pomoci potravinové banky. Naším rajonem se stal hypermarket Globus. Byli jsme rozděleni na dvě party po 6-ti lidech. První parta vyrazila na osmou hodinu ranní, druhá střídala ve 14h a zůstala až do osmé hodiny večerní. Na místě jsme dostali zástěru s logem projektu, kterou na sobě musel mít každý dobrovolník, asi milion informačních letáků se seznamem potravin vhodných k darování, 5x nákupní košík označen jak jinak než logem projektu a pár kartonových krabic.
Náplní naší práce bylo rozdávat letáčky u vchodů, vybírat potraviny od dárců do košíků, připravit potraviny na převoz a pomáhat s jejich nanošením do aut. A jaké to pro nás bylo?
Pavlína (vedoucí TK): „Letos proběhl II. ročník Potravinové sbírky a já se účastnila této akce podruhé. I letos jsem zažívala jedinečný zážitek z ochoty pomoci potřebným lidem v nouzi. Téměř jsme nestíhali přendávat potraviny k odvozu do Potravinové banky, kolik toho dobrovolní dárci darovali. Darovali všichni napřič všemi sociálními vrstvami. Nepříjemných reakcí bylo jako šafránu a nedokázaly přebít euforii z celé akce. Všem ochotným dárcům a dobrovolníkům touto cestou moc děkuji za příjemně strávený den.“
Dušan: „Bylo to příjemné a překvapující – vidět informovanost lidí o potravinové sbírce. Z počátečního mylného negativního dojmu jsem byl neuvěřitelně překvapen, kolik ochoty, sounáležitosti a hlavně lásky mezi lidmi je. Úžasný pohled, úžasný pocit. Díky všem za všechno.“
Honza: „Když jsme ráno vyjížděli, bral jsem to jen jako další povinnost, kterou si musím splnit. Smysl té akce jsem sice chápal, ale díky svému zakrnělému sociálnímu cítění se mi do toho celodenního postávání v supermarketu s přitroublou identifikační zástěrou moc nechtělo. Stejně jako u většiny věcí, ze kterých nebývám ze začátku příliš nadšený, jsem však svůj postoj brzy přehodnotil. Posun v mém vnímání nenastal jen díky legraci, kterou jsem tam s Klárou (spoluklientkou) zažil při rozdávání letáků, ani výzvou v podobě toho, kolik lidí se nám podaří oslovit. Šlo především o ty neznámé lidi, kteří se přes vlastní napnutý rozpočet rozhodli přispět na dobrou věc a i třeba jen několika maličkostmi obdarovat potravinovou banku, respektive potřebné na konci tohoto pomyslného řetězu. Nebyly to však jen drobnosti, někteří dárci byli skutečně štědří, za což jim patří obrovský dík. Při zpětném ohlédnutí jsem nakonec velice rád, že jsem se na tak bohulibé akci mohl podílet a v příštích letech mám v plánu zúčastnit se jako dobrovolník znovu.“
Petra: „Byla to pro mě moc hezká dobročinná akce, které jsem se mohla zúčastnit jen pomocí, ne darem, ale i možná o to to bylo hezčí. Děkuji za to.“
Petr (terapeut): „Překvapilo mne, kolik lidí bylo ochotno spontánně obětovat něco ze svých financí a darovat potraviny lidem, kteří opravdu nemají třeba ani na to jídlo! Například mladý manželský pár přivezl na naše stanoviště večer kolem sedmé hodiny plný koš ne zrovna levných potravin v celkové ceně 3 200 Kč! To se opakovalo ještě v půl osmé, kdy dvě rodiny přivezly potraviny v hodnotě 2 500 Kč! Koše se plnily průběžně celý den. Někdy jsme nestačili ani plné koše odvážet a plnit papírové bedny od banánů. Těch bylo nakonec celkem 105! Čas rychle utíkal. Mezi lidmi bylo cítit souznění a radostná dobrá vůle k pomoci. Vyskytlo se i pár kritiků. Ti zapadli do celkového obrazu dobře stráveného dne jako koření do dobrého jídla!“
Petra