Obec Nová Ves u Chrastavy pořádá během celého roku spoustu akcí nejen pro děti, jichž se naše terapeutická komunita vždy s radostí účastní. Jednou z akcí byl i tradiční masopustní průvod, netradičně konaný až v sobotu 27. února. Zpoždění mělo však své výhody – ten den bylo snad nejkrásnější počasí letošního roku.
Příprava na masopust u nás probíhala s měsíčním předstihem. S klienty jsme pohovořili o jarních tradicích, vyráběli jsme škrabošky i tradiční masopustní masku – koně. Překvapilo nás, s jakým nadšením se všichni pustili do výroby masek technikou kašírování. A ještě více nás překvapil výsledek! I ti nejméně zruční dokázali vyrobit krásné škrabošky a masky, které pestrobarevně pomalovali.
V den masopustu jsme se sešli na určeném místě s lidmi z Nové Vsi a začali se veselit. Naše „komunitní“ skupinka měla však eso v rukávu, Tomáše, nejlepšího hráče na kytaru, jakého jsme tu kdy měli! A tak se průvod vydal na svou cestu křížem krážem vesnicí a Tomáš hrál a všichni zpívali a tloukli do rytmu na bubínky a činely a sluníčko svítilo a děti se smály… Obešli jsme pár domů, kde nás paní domácí pohostily koláčky a uzeným, odmítli jsme nabízenou slivovičku a vydali se k cíli. Na konci cesty na nás čekala pravá vesnická zabijačka. Gulášek, prdelačka, jitrnice, jelítka, všichni se jen olizovali. Děti pokračovaly na dětský maškarní bál, dospělí se přemístili do hostince a my se vydali zpět do komunity, odmaskovali se, a abychom si užili zbytek krásného dne, vykročili jsme do lesa.
Masopust býval svátkem bujarých oslav, kde se jedlo a pilo, co hrdlo ráčí a co břicho snese. My jsme se toho dne přesvědčili, že masopust si lze užít bez alkoholu a obžerství, že je to svátek očekávání jara, kdy stačí se radovat, veselit a smát. Na jeden den se v každém z nás probudilo malé dítko, které si rádo zapěje a zaskotačí.
Masopustem jsme odstartovali novou etapu života v komunitě – připravujeme se na Velikonoce, promýšlíme práce na zahradě, těšíme se na teplo, sluníčko, výlety… Ale o tom až někdy příště, v dalším příspěvku.
