Lednové počasí se rovná spíše jarnímu slunečnému dni. Ptáci zpívají, roste kvítí a zelená se trávník. Po sněhu ani památky. Přesto my se balíme, teple oblíkáme a vyrážíme na hory a kopce zvané Jizerky (Izerge Birge). Jedeme na dlouho slibované běžky a modlíme se, aby tam byl sníh. Jinak by běžky zůstaly v chatě zvaná Sokolka a chodili bychom pěšky. Jeli jsme tam plně naloženým novým velkým autem a dvěma menšími. Na chatě Sokolka nás čekal pán a předal nám chatu. Pár z nás na této chatě už bylo a tak jsme věděli co a jak. Šli jsme zatopit ve velkých kamnech. Byl slyšet praskot dobře vysušeného tvrdého dřeva. Začali jsme vybalovat, hrát hry a připravovat na první vyjížďku na běžkách. Protože počasí přálo a od 800 m.n.m bylo sněhu dost a ještě padal čerstvý sníh.
První den nás terapeuti vzali na Královku – rozhlednu kousek od chaty. Cesta byla plná držkopádů a srandy. Po chvílí se do tempa dostali všichni. Jeli jsme jako o závod. Cesta zpět byla potmě s čelovkama v mlze. Vrátili jsme se vymrzlí a hurá připravit večeři. Pak společenské hry – Dixit, karty – a spánek.
Druhý den jsme dali asi 20 km. Vyjeli jsme 9:15 a návrat byl vždy kolem 5.-6. večer. Pak sprcha a kuchař už volá na večeři. Vždy po večeři byl odpočinek, kvíz, čtení putovního deníku a pravidelné rozloučení se dnem u zapálené svíčky. Tady se takové akce, které vyžadují fyzickou aktivitu, nazývají zátěžovky. Mými slovy zážitkovky. Na to, že většina z nás stála na běžkách poprvé, všem to šlo. Byli jsme na horách od neděle do soboty. Viděli jsme spoustu krásné přírody. Každý den jsme ujeli cca 15-20 km. Viděli jsme například Josefodolskou přehradu, která je zdrojem pitné vody pro Liberecký kraj. Dále Chatu věčného mlčení, Sedlo pod Holubníkem, Jizerku, Novou Louku, Šámalku, Knejpu, Olivetskou horu. Dá se říci, že jsme projeli trať Jizerské 50 a to doslova křížem krážem. Nikomu se nic vážného nestalo, a tak jsme si to neskutečně užili.
Poslední den jsme zabalili, naložili auta a uklidili chatu. Pak jsme předali chatu v naprostém pořádku, hezky poděkovali. Cesta zpět byla s vidinou odpočinku. Byli jsme všichni dost unavení. Hodinu po příjezdu nás čekala 2 hodiny dlouhá skupina. Kde jsme mohli sdílet bolesti, chutě, zážitky. Prostě udělat po tak dlouhé a náročné zážitkovce UF.
Tímto článkem i MOC děkuju za celou skupinu terapeutům za hezky připravené zážitky. Pro nás závislé lidi s bolavou a špatnou minulostí je důležité, aby nám nové zážitky vymazaly z paměti ty špatné a zažili jsme věci, jako jsou výlety, rodina a vzájemná pomoc.
Děkujeme Radek J.
V Nové vsi 19. 1. 2020