Od 5. do 9. července se naše skupina zúčastnila pětidenního putování na kolech napříč Českým rájem. Každý den jsme měli za cíl nějaký hrad nebo vrchol. Já osobně musím přiznat, že jsem byl okouzlen krásou Českého ráje. Některé výjevy byly téměř jako vystřižené z Tolkienových fantazy děl, a tak jsem si s trochou vlastní fantazie okořenil celý ten čas strávený v sedle bicyklu. Popravdě už si ani nevzpomínám, v jakém pořadí jsme co navštívili, ale má noha měla tu čest spočinout na místech, jako jsou Drábské světničky, Valdštejn, zámek Kost anebo dominanta Českého ráje Trosky – dvě věže jménem Panna a Baba, tyčící se společně nad celým krajem. Nejen přímo na Troskách, ale i při pohledu z dálky, jakoby na člověka dýchl středověk.
Po každém výletu jsme se cítili příjemně unaveni a o něco bohatší o nové dojmy, zážitky a také nové vědomosti, protože každý večer si pro nás terapeuti připravili kvíz z proběhlého dne, a tak většina z nás dávala bedlivý pozor, kde že to vlastně jsme a kam směřujeme. Večery v kempech byly místy až romantické, obzvlášť v kempu u Zrcadlové Kozy, kde zapadající slunce a červánky nad řekou vytvořily obraz tak hřejivý a mému srdci blízký. Na spaní na tvrdé zemi si většina z nás brzy zvykla, takže nikdo ani moc neremcal a nálada se každým dnem zlepšovala.
Předposlední den nám pro naší úlevu (a pro úlevu našich nohou) Advaita umožnila odpolední sjezd řeky na raftech. Unášeni říčním proudem jsme si užívali letní den a moc nám nevadilo, když chvilku pršelo. Celý cyklopuťák byl krásným zážitkem plným emocí, zážitků a překonávání.
Za sebe i za nás všechny za to moc děkuji.
Jan Ch.