V neděli 14. 6. 2026 začala pro klienty TK Advaita zážitková akce s názvem Cyklopuťák. Tato akce nám klientům slouží k prozkoumání hranic našich fyzických sil, ale určitě i k otestování toho, jak zvládáme stresové situace, získání střízlivých zážitků a v neposlední řadě také k utužení přátelských vztahů ve skupině.
V průběhu šestidenní akce, jsme ujeli cca 182 km na kolech a 10 km na raftech a během tohoto putování jsme obdivovali krásy Českého ráje všude kolem nás.
První den jsme spali v Duo kempu v Branžeži, do kterého jsme z TK jeli dlouhých 65 km. Drtivá většina skupiny ujela tuto vzdálenost bez větších obtíží. Volný čas v kempu jsme vyplnili posezením u ohně a trochou volejbalu. Ráno jsme strávili odpočinkem a prozkoumáváním kempu a poté jsme se vydali na 30 km dlouhou cestu z Branžeže do Sobotky, kde jsme zakotvili na další dva dny.
Tyto dva dny jsme odpočívali a prozkoumávali blízké okolí. Kemp jsme sdíleli s žáky sportovní ZŠ a druhý den se mezi námi odehrál naprosto epický volejbalový zápas, který skončil 3:2 na sety v náš prospěch. Večer kolem 22. hodiny jsme šli na výšlap k zámku Humprecht , který byl v noční scenérii krásně nasvícený a po návratu do kempu jsme ještě chvíli poseděli u ohně s kytarou a pak už jsme šli spát.
Ráno 4. dne našeho putování se někteří z nás šli povzbudit jógou a krátkou otužovačkou v bazénu, jiní zase kávou nebo čajem. Poté jsme se sešli u snídaně, po snídani jsme zabalili tábořiště na okraji kempu a pokračovali 12 km do kempu Zrcadlová Koza , kde to bylo moc hezké a naše pozornost se upírala směrem ke krásnému volejbalovému hřišti a ohništi, kde náš 4.den i skončil.
Ráno jsme odešli z kempu časně směr Malá Skála na 10 km dlouhou cestu. V pizzerii jsme si dali pizzu a domácí limonádu na posilněnou a šli jsme vytrávit na blízkou vyhlídku ve skalách, ze které jsme pokračovali k půjčovně raftů a kánoí a nalodili se. Na lodích bylo velice brzo patrné, že pokud se chceme společně někam posunout, tak musíme táhnout všichni za jeden provaz, jinak je to takřka nemožné. Po připlutí zpět do kempu jsme už měli síly akorát na to si odpočinout před náročným posledním dnem, který nás čekal.
Ráno 6. dne přišlo naše poslední balení a pak jsme se vydali na 75 km dlouhou cestu, která byla dost úmorná a kterou až do úplného konce dojeli pouze 4 členové naší celkem čtrnáctičlenné skupiny. Ostatní v průběhu této cesty postupně odvážela naše podpůrná dodávka zpět do TK, ale každý z nás jel až na samou hranici svých fyzických sil a všichni jsme byli moc silní a stateční.
Pro mě osobně to bylo krásných 6 dní strávených skvělým způsobem ve společnosti skvělých lidí, kteří jsou sice banda závislých…závislých na drogách, prášcích a alkoholu…ale jsou pro mě mnohem víc než jen to… Jsou pro mě přáteli a lidmi ve skupině, kde jsme i závislý jeden na druhém a pomáháme si vzájemně překonat úskalí našich životů a to je podle mě tím hlavním smyslem skupinové terapie v terapeutické komunitě.
-L.K.-