Cyklopuťák 2016


Rok se s rokem sešel a vyrazili jsme na cyklopuťák. Jak už se stává tradicí, čekaly nás malebné výhledy v Českém ráji. Předpověď počasí vyšla, první den nás měl čekat déšť. Plánované koupání na Obřím sudu se změnilo ve sprchování v přívalovém dešti. Padající větve a zlámané stromy nás neohrozily, ani nezastavily, takže jsme dorazili trochu později, ale přece do kempu. Někteří z nás najeli 90 km, jiní víc, ostatní méně. To svědčí o tom, že udržet trasu bylo náročnější než vydržet se silami.

IMG_7831 IMG_7837 IMG_7865

Český ráj nám tedy mohl ukazovat své krásy. Po náročném prvním dnu, jsme zvolili kratší trasu na Kost a Valdštejn, abychom se ubytovali na Zrcadlové Koze. Kde také řádil přívalový déšť, který spadlým stromem, naše stany poslal pár metrů dál od Jizery. Tentokrát ale došlo na lezení ve skalách. Někteří si poprvé zaslaňovali. Večer jsme si opekli buřty, přečetli putovní deník, nezabránil tomu ani déšť, a mohli jsme se vrátit i ke včerejší trase, protože vyčerpáním k tomu předcházející den nedošlo. Večerku nám opět naplánoval letní deštík.

IMG_8019 IMG_8159 IMG_7935

Třetí den byl plánovaný jako necyklistický. Čekaly nás rafty. Tentokrát jsme šli na Malou Skálu pěšky. Počkali jsme na vlak, který nám ukázal, jak je slyšet na mostě. Půlka skupiny ještě před startem vodáckého dobrodružství vylezla na Pantheon a rozhlédla se po Českém ráji pěkně z vrchu. A pak mohly naše tři lodě vyrazit. Dva parníky (rozuměj rafty) a jedna kocábka (rozuměj loďka) si stabilně udržovaly rychlost i dobrou náladu. Dobrá nálada na jednom raftu byla tak vynikající, že došlo i na zpívání vánočních koled. Na druhém raftu měli někteří i „mokré pádlo.“ J A stejně jako Titanic i nám hrozilo ztroskotání, ke kterému nedošlo, a do kempu jsme zdárně dopluli. Ač námořnické „Muž přes palubu“ v našem případě „Žena přes palubu“ znamenalo, že bylo o jednoho cyklistu méně.

IMG_7881 IMG_7900 IMG_7911

To neměnilo nic na tom, že jsme další den pokračovali dobýt dominantu Českého ráje – Trosky. Zde jsme zůstali pod vrcholem. Zájem o Trosky jsme neměli tak velký, abychom stáli frontu už z Troskovic, místo toho jsme pokračovali dál. Čekaly nás po pauze na Jinolických rybnících Prachovské skály. I zde někteří měli možnost poprvé viset na laně a slaňovat pískovcové pozůstatky druhohorního moře. Večer jsme kromě večeře byli odměněni koupalištěm v Sobotce. Předpůlnoční procházka na Humprecht přinesla i zážitky a lá béčkové horory.

IMG_8056 IMG_8207

A byl tu poslední den a s ním nás čekal návrat do komunity. Přes nám již dobře známou Kost jsme se vrátili do libereckého kraje podívat se na tisíciletou lípu a přes Kryštofovo údolí zpátky do naší komunity. Pro některé byla Nová Ves metou podobnou vítězství na Tour de France, kterou nám některá stoupání mohla připomínat.

IMG_8236

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.