Čmelák 2026 byla jedna ze zážitkových/zátěžových akcí naší terapeutické komunity, kterou jsem si já osobně užil asi nejvíce. Jednak protože to zas taková zátěž pro většinu z nás ani nebyla a druhak protože byla spojena i s prací na revitalizaci krajiny v Jizerských horách.
Konkrétně se jednalo o louku na které, díky pro naše podnebí jedinečným podmínkám rostou poměrně vzácné, a hlavně chráněné orchideje. ,Tyto vzácné podmínky se nazývají mykorhiza což je přirozené a vzájemně prospěšné soužití půdních hub a kořenů vyšších rostlin…což v praxi znamenalo, že během této akce, kdy jsme tyto louky sekali, jsme museli být velice opatrní a zároveň jsme v průběhu sekání museli často zastavit a pár suchých orchidejí pěkně s citem vysemenit, aby příští rok zase pár těch orchidejí přibylo. Mimo jiné jsme museli veškerou posekanou trávu odtahat pryč naloženou na plachtách a posekané louky pečlivě shrabat, aby na nich posekaná tráva nezůstala a netlela…, protože tyto orchideje mají radši půdu na živiny spíše chudší.
Plocha určená k sekání byla obrovská, ale ani to naši skupinu, zachraňující přírodu neotrávilo, a již druhý den k večeru jsme měli hotovo, a tak nám zbývalo ještě 5 dní k dobru, během kterých jsme odpočívali, výletovali, hráli různé hry a cestovali na kole po úžasné přírodě Jizerských hor.
Nesmím taky zapomenout zmínit že 12. 8. se nám naskytla úžasná podívaná. Za prvé bylo ve 20:00 k vidění 90procentní zatmění slunce a toho samého dne od půlnoci až do 4 do rána zase kolem naší planety letěl vesmírem meteorický roj tvořený prachovými částicemi z komety 109P/Swift-Tuttle také známý jako Perseidy. Takže toho bylo k vidění a dělání více než dost.
Za zmínku určitě stojí také to, že po celou dobu tohoto pobytu celá naše skupina bydlela v jedné z mariánskohorských bud, ve které nebyla ani elektřina ani vodovod, pouze plynová bomba a blízko chaloupky ze země vyvěral malinký pramínek pitné vody, která nám sloužila na vše potřebné od pití až po mytí nádobí a vlastně i nás samých. Takže s přírodou jsme byli opravdu v tak blízkém sepětí, jak jen to šlo a myslím že to nejsem jen já jediný, kdo si to tam opravdu užil, ale že i přes ten mírný diskomfort, který jsme společnými silami každý den zvládali, jsme se všichni do TK sedmý den vrátili velice šťastní, ale hlavně také s novými a střízlivými zážitky.
L. K.