V sobotu ráno to vypuklo, všichni v terapeutické komunitě jsme byli natěšení, že změníme na týden saloon 🙂
Poté, co jsme se všichni vyrojili na start, nás krátce a po dlouhé době pozdravilo Slunce.
Bylo nás 12 a pes.
Jako první, s pracovní terapeutkou vyrazili zdraví lyžaři. Ale i doposud nelyžaři ve zdraví a s dobrou náladou dojeli po dvacetikilometrové túře na chaloupku do Janova. Zbytek skupiny, klienti s aktuálními zdravotními komplikacemi a s dvěma terapeutkami našlapali do auta proviant a nezbytné věci .
Poněvadž kopec před chaloupkou nebylo možné pro led vyjet, vynosila druhá skupina veškerý proviant na zádech.
(Je zajímavé, co si myslíme, že potřebujeme na týden. Jelikož jsme se chovali šetrně k sobě i životnímu prostředí, třídili jsme odpad, část proviantu jsme dovezli zpět.)
Pan domácí byl príma a jeho pes se hned skamarádil s tím naším.
Sněhu s každým dnem ubývalo a naše sportovní plány jsme proto museli denně aktualizovat. Přesto se nám podařilo na lyžích poznat Slovanku, Královku, Maxov, Hrabětice, Prezidentskou chatu, Josefův Důl, dojet pod Olivetskou Horu, sjet okolí Bedřichovské přehrady.
Výlet do okolí Bedřichova se povedl, tento den nám svítilo i Slunce, takže fakt, že jsme špatně namazali a chvíli také bloudili, nám nezkazil náladu. Sjezd mezi stromy byl adrenalinový, a je na co vzpomínat.
Jako doplňující aktivity jsme zvolili pěší procházky, i při tomto kochání horským okolím byla skupina príma, hráli jsme hry, při kterých jsme hádali žijící i nežijící velikány naší historie, literatury, pohádkové postavy, věci každodenní potřeby. Přijít třeba na „obyčejné vejce“ nebo přítelkyni Sartra byla dřina 🙂
Velmi zajímavá a inspirující byla návštěva místní sklárny, kde lidé pracují v týmech, kde jsou jednotlivé pracovní kroky závislé na odpovědné práci toho druhého.
Volné chvíle nám zpříjemňovalo preludování na kytaru, karetní žolíci, vykládání passiansu, četba knih, studium jógy. Večerní zábavou bylo klání v Activitách. Nejzábavnější byla forma kreslení, to jsme se fakt divili, co a jak dokážeme namalovat. Při nonverbální komunikaci, kde padaly veškeré zábrany, jsme byli svědky nevídaných show 😉
Do dětských let jsme se vrátili při sjíždění kopce na „ježdících.“ Terapeutická dvojka, i při prohlížení fotek vyvolávala salvy smíchu.
Jako motivaci k bezproblémovému chodu komunity jsme si slíbili kino. Vše šlo v souladu s naším očekáváním, takže jsme ke konci pobytu vyrazili společně do kina.
Film Nevinnost byl k zamyšlení a debata po zhlédnutí filmu byla zajímavá.
Poslední den, se největší nadšenci s přebytkem fyzických sil, vydali společně s obětavým
a čerstvým terapeutem, který speciálně za tímto účelem posílil naše řady, na odpolední běžkování.
Dorazili za tmy v nohách s 22 km, v druhé partě si nemysleli, že ještě „dají“ 17 km a přesto to zvládli. Klobouk dolů.
Týden utekl jako voda, pobyt se vydařil, stmelil nás dohromady, šáhli jsme si nejen na dno, ale také jsme společně prožili bezva chvíle.
Všem zúčastněným, podpůrnému týmu, sponzorům, případně i těm, na které jsme zapomněli … DĚKUJEME 🙂