Zneužívání alkoholu a drog se společně s kouřením cigaret podílí každoročně na úmrtí milionů lidí po celém světě.
Následky užívání návykových látek jsou obrovské, různorodé a ovlivňují lidi každého věku. Nenarozené děti vystavené působení legálních i nelegálních návykových látek v děloze matky se mohou narodit předčasně, s nízkou porodní váhou nebo dokonce s vrozenými vývojovými vadami. Ve svém životě pak mohou mít poruchy intelektu i chování. Dospívající, kteří užívají návykové látky, mají obvykle problémy s chováním, s prospěchem a se školní docházkou. Jsou více ohroženi neplánovaným těhotenstvím, násilím a infekčními nemocemi. Dospělí, kteří užívají návykové látky, mají problémy s myšlením, s pamětí a s pozorností. Trpí jejich pracovní výkonnost i osobní vztahy. Užívání návykových látek u rodičů často znamená chaotickou domácnost naplněnou stresem a nese s sebou zanedbávání dětí. Tyto rodinné podmínky mohou vést k užívání návykových látek v dalších generacích.
Co je závislost?
Na závislost můžeme užitečně nahlížet jako na chronický stav, který zahrnuje opakovanou silnou motivaci k zapojení se do odměňujícího chování, postrádajícího jakýkoli smysl z hlediska přežití. Tato motivace se získává na základě opakování tohoto chování, které s sebou nese výrazný potenciál pro nezamýšlenou újmu.
(WEST, Robert a BROWN, Jamie, 2013. Theory of Addiction. Second Edition. New York: John Wiley. ISBN 978-0-470-67421-5.)
Závislost se definuje jako chronické, recidivující onemocnění, které se projevuje nutkavou touhou po drogách a jejich užíváním, bez ohledu na škodlivé následky, které toto užívání způsobuje. Je považována za mozkovou poruchu, protože zahrnuje funkční změny v mozkových systémech podílejících se na odměně/libosti, stresu a sebekontrole. Změny v mozku mohou přetrvávat i dlouho poté, co člověk přestal návykové látky užívat, a mohou vést k typickým změnám chování.
Závislost se v mnohém podobá jiným nemocem, jako jsou např. srdeční choroby. Choroby srdce ovlivňují fungování srdečního svalu. Podobně závislost narušuje zdravé fungování mozku a má vážné škodlivé následky. Obě nemoci mají společné i to, že jim lze předcházet a že jsou léčitelné. Necháme-li je bez léčby, postupně se zhoršují a mohou trvat celý život a přivodit předčasnou smrt.
Proč lidé užívají návykové látky?
Pro dobrý pocit. Návykové látky dokážou vyvolat intenzivní pocity potěšení. Tuto počáteční euforii následují další účinky, které se liší podle typu užité drogy. Například u stimulantů, jako je pervitin, následuje po užití pocit síly, sebedůvěry a zvýšené energie. Naproti tomu euforii způsobenou opioidy, jako je heroin, následují pocity uvolnění a uspokojení.
Pro lepší pocit. Někteří lidé trpící sociální úzkostí, stresem a depresí začnou užívat drogy ve snaze cítit se méně úzkostně. Stres může hrát hlavní roli v zahájení a pokračování užívání drog, stejně jako v relapsu (návratu k užívání drog) u pacientů zotavujících se ze závislosti.
Pro lepší výkon. Někteří lidé pociťují tlak na zlepšení soustředění ve škole nebo v práci, nebo svých sportovních schopností. To může hrát roli při zkoušení nebo pokračování v užívání návykových látek, jako jsou například stimulanty nebo kokain.
Zvědavost a sociální tlak. V tomto ohledu jsou obzvláště ohroženi dospívající, protože tlak vrstevníků může být velmi silný. Adolescence je vývojové období, během kterého přítomnost rizikových faktorů, jako jsou vrstevníci užívající drogy, může vést k užívání návykových látek.
Když se lidé cítí po drogách dobře nebo lépe, tak v čem je problém?
Zpočátku lidé vnímají účinky návykových látek jako pozitivní. Mohou se také domnívat, že své užívání dokážou kontrolovat. Drogy ale mohou rychle převzít nad životem člověka kontrolu. Postupem času se ostatní příjemné aktivity stávají méně příjemnými a člověk musí drogu brát jen proto, aby se cítil „normálně“. Je pro něj obtížné kontrolovat svou potřebu užívat drogy, i když to jim samotným i jejich blízkým způsobuje mnoho problémů. Někteří lidé mohou pociťovat potřebu užívat návykových látek více nebo je užívat častěji, a to i v raných fázích užívání. To jsou známky závislosti.
I relativně mírné užívání drog představuje nebezpečí. I člověk, který pije jen tzv. příležitostně, může se opít, sednout za volant a rychle proměnit příjemnou aktivitu v tragédii, která ovlivní mnoho životů. Příležitostné užívání drog, například zneužití opioidu k dosažení „rauše“, může mít podobně katastrofální následky, včetně řízení pod vlivem a předávkování.
Záleží to na rozhodnutí lidí, že budou návykové látky užívat dál?
Počáteční rozhodnutí užít drogy je obvykle dobrovolné. S pokračujícím užíváním se ale schopnost člověka uplatnit sebekontrolu může vážně poškodit. Toto poškození sebekontroly je charakteristickým znakem závislosti. Studie mozku pomocí zobrazovacích metod u lidí se závislostí ukazují fyzické změny v oblastech mozku, které jsou klíčové pro úsudek, rozhodování, učení, paměť a pro kontrolu chování. Tyto změny pomáhají vysvětlit nutkavou povahu závislosti.
Mohou být lidé závislí i na něčem jiném, než je užívání návykových látek?
Chování spojené s některými činnostmi označujeme jako závislostní a podle definice Americké společnosti pro medicínu závislostí lze na otázku odpovědět kladně: „Závislost je léčitelné, chronické onemocnění, které zahrnuje komplexní interakce mezi mozkovými systémy, genetikou, prostředím a životními zkušenostmi jedince. Lidé se závislostí užívají látky nebo se zapojují do chování, které se stává nutkavým a často přetrvává navzdory škodlivým následkům.
Prevence a léčebné přístupy u závislosti jsou obecně stejně úspěšné jako u jiných chronických onemocnění.“
Definition of Addiction, 2019. Online. In: ASAM – American Society of Addiction Medicine. Dostupné z: https://www.asam.org/quality-care/definition-of-addiction. [cit. 2025-07-30].
Mezinárodní klasifikace nemocí ve své 21. revizi řadí mezi závislosti hráčskou poruchu a patologické hraní hazardních her, které se může vyskytovat v online i offline podobě (gambling a gaming). Viz https://icd.who.int/browse/2025-01/mms/cs#499894965.
Preventivně či léčebně se dá zasáhnout v kterékoli fázi rozvoje syndromu závislosti. Není třeba čekat na to, až lidi takzvaně dopadnou na dno.
Zasáhneme-li včas, závislost se nemusí vůbec rozvinout. Neotálíme-li s léčbou již rozvinuté závislosti, můžeme dosáhnout výrazného zlepšení a zotavení. Při dodržování abstinence se řada změn v mozku může upravit.
MUDr. David Adameček, odborný ředitel ADVAITA, z. ú.
Text z velké části vychází z následujícího zdroje: Drugs, Brains, and Behavior: The Science of Addiction, 2020. Online. Dostupné z: https://nida.nih.gov/research-topics/addiction-science/drugs-brain-behavior-science-of-addiction. [cit. 2025-07-28].