Třináctý ročník kulturního festivalu terapeutických komunit v areálu bývalé raketové základny v Mníšku pod Brdy byl zahájen vskutku nepřehlédnutelným způsobem. Po tom, co se tradičně nad jedním z bunkrů objevila múza a spoře oděna zahrála na loutnu, přišel na řadu nezapomenutelný ohňostroj. Chvíli jsem měl dokonce pocit, že někdo objevil a odpálil tajný sklad munice, ale nebylo tomu tak.
Již podruhé přišla podpořit ty, kdož se snaží změnit svůj život, patronka festivalu Simona Babčáková. V úvodní řeči se přihlásila k osobním zkušenostem s návykovou látkou a vyzdvihla sílu opravdového přátelství a pomoci jeden druhému.
Naše letošní představení bylo výjimečné v tom, že si ho připravili klienti zcela sami. Zachycovalo obyčejné věci z prostředí psychiatrické léčebny i terapeutické komunity neobyčejným způsobem. Už při nácviku scének jsem několikrát smíchy plakal.
Putovní pohár, který si odváží vítěz v kopané, nám letos utekl o vlásek a zůstal v Magdaléně. Jako tradičně nechybělo sochání a malování obrazů. Na plátně se nejvíce líbila panenka Maria od slovenského terapeuta a ze soch to byla precizně vytesaná Sfinga od našeho klienta Bohouše. Takže díky Magdaléně za organizaci této ojedinělé akce v České republice i na Slovensku.
Michal Drobník
