ADVAITA, o. s.

Tento týden jsme z tiskárny Irbis přivezli výroční zprávu. Po grafické stránce se nám moc líbí (tentokrát ji graficky upravil Ladislav Rainiš). Z úvodního slova předsedy, které je jinak laděno spíše pochmurně, vybíráme tu veselejší část:

A co se nám v roce 2011 podařilo? Čím jsme se v uplynulém roce zabývali?
Našimi službami prošlo téměř pět set lidí, většina ambulantními a terénními programy, šedesát využilo pobytové služby. Rostoucí zájem jsme zaznamenali o účast ve skupině pro patologické hráče. Nadále jsme zkvalitňovali službu podpory samostatného bydlení a systematicky jsme pracovali na rozvoji programu terapeutické komunity, zejména v oblasti pracovní terapie. Podařilo se nám tedy naše služby nejen zachovat, ale dokonce rozvíjet. A to v nelehké době úspor všude, kam se člověk podívá. Tento rozvoj byl možný jedině díky finanční podpoře samospráv a také díky podpoře z projektu IP1 „Služby sociální prevence v Libereckém kraji“, který je financován z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Během roku jsme se v našem sdružení také konečně věnovali strategickému plánování. Podařilo se nám sestavit strategický plán, který se kromě odborných služeb zaměřuje také na práci s lidskými zdroji, na finanční a materiální zázemí a na vztahy s veřejností.

Ve výroční zprávě najdete základní informace o našem sdružení a finanční zprávu. Kromě toho ale také celkem podrobné informace od vedoucích jednotlivých našich služeb.

V příspěvcích na těchto stránkách se většinou věnujeme našim odborným programům a službám. Tentokrát bude řeč o něčem jiném. Adiktologické a sociální služby potřebují ke svému plynulému fungování stabilní personální i materiální zázemí. O to se stará naše výkonná ředitelka. No a protože takové zázemí nepořídíte zadarmo, tématem jsou zase hlavně peníze:

Nářky nad neustálým snižováním státních dotací plynoucích do sociálních služeb je slyšet ze všech stran. Už několik let.
My, jakožto poskytovatel sociálních služeb, zabývající se léčbou závislostí, jsme tímto fenoménem poznamenáni také. Stát od nás nakupuje službu, diktuje, jak má vypadat a platí za ni pouhých 45 procent nutných nákladů. Dopředu upozorňuje, že příští rok to bude zase ještě méně…
Zajistit ostatní zdroje je záležitostí poskytovatele, tedy naše. Stát se nezajímá. Co nám zbývá? Memorandum ledy nerozhýbalo, máme jít s klíči na náměstí?

Jak tedy každoročně doplnit náš rozpočet o 5,5 mil Kč?
V Liberci máme znatelnou oporu v krajském úřadu, který řeší komplexně protidrogovou politiku na svém území a do našeho rozpočtu přispívá zhruba dvaceti procenty (2 miliony Kč). Pro letošní rok ale došlo také ke snížení o 140 tis Kč, což bohužel přispělo ke ztrátovému rozpočtu.
Sami klienti, kteří využívají pobytové služby, přinesou do rozpočtu 1,1 mil Kč (11 % z celkového rozpočtu). Služba podpora samostatného bydlení je financována z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR (16% celkového rozpočtu).
Před dvěma lety jsme uvítali s nadějí projekt starostů, se kterým nás seznámil člen Rady Libereckého kraje pro resort sociálních věcí Pavel Petráček. Jedná se o prosazování principu solidarity. Byl definován klíč, který určuje finanční příspěvek na občana podle typu obce. Například obec 3. typu (Statutární město Liberec, Statutární město Jablonec nad Nisou, Turnov…) by podle tohoto klíče měla přispívat částkou Kč 11,50 na každého svého občana, obec 2. typu potom šesti a „jedničková“ obec čtyřmi korunami. Takto získané prostředky by se měly dělit mezi všechny registrované poskytovatele protidrogových služeb na území Libereckého kraje tak, aby byly zajištěny služby ambulantní, terénní i pobytové pro uživatele návykových látek a jejich blízké. Kdyby všechny obce v kraji podle klíče přispěly, přibylo by jen do našeho rozpočtu 1,5 mil Kč.
V roce 2010 jsme tedy začali s obcemi vyjednávat a uzavírat smlouvy na zajištění služeb pro jejich občany. Tehdy se nám podařilo získat 1,1 mil Kč, což představovalo zhruba 11% rozpočtu. Statutární město Liberec s námi uzavřelo smlouvu na tři roky. Podle klíče nás podpořila řada dalších měst a obcí, dokonce i mikroregionů. Vzorem solidarity a odpovědnosti může být všem i město Frýdlant a jeho Mikroregion Frýdlantsko, Hrádek nad Nisou, Česká Lípa, Český Dub a další.  Některé samosprávy přispěly na naši činnost prostřednictvím vlastního dotačního řízení (Jablonec nad Nisou, Turnov). Všem patří dík náš i našich klientů. Bohužel se našla i města a obce, která se k financování nepřipojila (např. Tanvald, Železný Brod).
I v loňském roce se podařilo příspěvky získat, ale již v menší míře (950 tisíc Kč).
Hlavní ale je, jak tomu bude v letošním roce a v letech dalších. Pokud se nám nepodaří získat zastupitele obcí a měst pro spolufinancování našich služeb, které jsou potřebné a mají své výsledky a tradici, budeme nuceni některé z nich ukončit. Omezovat je už nelze.

Chceme tu nadále být pro naše klienty, pomáhat rodinám, které se kvůli závislosti na drogách ocitly v nelehkých podmínkách. Chceme vracet lidi do produktivní společnosti. Bez peněz to ovšem nepůjde.

Olga Merglová

Odkaz na článek s přehledy financování od obcí v letech 2010 a 2011.

Víkend s rodinnými příslušníky a nejbližšími proběhl opět v TK ADVAITA  ve dnech 20.–22. dubna 2012. Tentokrát byla účast menší, ale odpovídající stávajícímu počtu klientů komunity. Těch bylo deset.

Přijeli zástupci tří rodin, celkem se víkendu zúčastnilo osm hostů a dítě. Tři z nich navíc z neodložitelných pracovních důvodů přijeli jenom na sobotní hlavní program. Takže v komunitě nepřespávali.

Po dlouhé době jsme nevyužívali komunitní místnost zároveň jako noclehárnu a všichni – jak stávající klienti komunity, tak hosté – se vešli do postelí. Pohodlnější spaní se pozitivně odrazilo i na aktivitě klientů během programů a na celkové atmosféře víkendu.

Proběhly tři konzultace a na skupině rodičů a příbuzných bylo „jen“sedm lidí. Platilo ale pravidlo, že méně může být někdy i více. A to v tom, že přítomní rodiče a sourozenci měli pro sebe více prostoru a hovořili více o svých niterných pocitech a sdílení bylo kvalitnější.

Vydařené byly i obě ranní komunity, zvláště na té nedělní mnozí reflektovali aktuální dění uplynulého dne v komunitě. Tedy se živě vraceli k tomu, co prožili a jak to zvládali nebo ještě zvládají.

Klienti komunity opět samostatně zajišťovali chod domu, vaření, průběžný úklid, volnočasové vyžití společně s hosty. Vše plynulo dle potřeb a možností. Například sobotní klub byl velmi vydařený.  Pokoušeli jsme se skládat dohromady části rozřezaných obrázků a ve druhé polovině proběhla terapeutická technika, při které jsme si mohli ověřit kvality svých osobností.

Příští setkání plánujeme na léto – přesněji 20.–22. července.

Petr Kopejska

Únor 2012

Rok uplynul jako voda a my jsme se opět těšili na hory. Zátěžová  akce  se  jevila zátěžovou již od samého počátku. Den odjezdu byl charakteristický mrazy  kolem —25°C a čas odjezdu se  oddálil, protože nám zamrzla nafta v autě. Ještě že máme tak šikovné  a  praktické klienty,  tento problém  dokázali  vyřešit.  Veliké mrazy byly po celou dobu pobytu, takže jsme si někteří, opravdu, „sáhli  až na dno“. Jako tradičně jsme si sami vařili, uklízeli, sdíleli společný prostor chaloupky v Janově. Naše  psice  Issička  si užívala psí život se psem Matějem, pana  domácího.

Prostor se některým zdál příliš malý, měli „ponorku“,  o to více se jim líbily výjezdy na běžkách, některým se však „nepozdávali“ ani  ty běžky. Tradičně jsme absolvovali výlety v okolí  Královky,  Josefova  Dolu,  Bedřichova. V polovině pobytu jsme jako vždy navštívili sklárnu v Janově n. N., odpočinuli si při stavění  iglů a jízdě z kopce na ježdících. Poslední večer jsme se odměnili návštěvou kina v Jablonci nad Nisou.

Jako dobrá strategie se ukázal nápad střídat se ve vedení  zátěžovky. Terapeuti dorazili vždy v plné síle, klienti si libovali, že zátěž byla taková, jakou potřebovali a očekávali.  Přijali i fakt, že televize na chalupě je pro nás tabu. Na komunitu jsme se vrátili v pořádku, bez zlomenin a odřenin, pouze jeden klient  zdekompenzoval a museli jsme ho převézt na psychiatrii.  Děkuji  všem  zúčastněným  za nasazení a odvahu a příští rok zase „ skol“!

Skol je tradiční lyžařský pozdrav původně používaný v severských zemích, který se ovšem velice rychle rozšířil i mezi české „lyžníky“.:-)

Naďa

Předseda našeho sdružení převzal 15. února 2012 z rukou Pavla Petráčka, člena Rady Libereckého kraje pro resort sociálních věcí, smlouvu o poskytnutí účelové dotace z rozpočtu Libereckého kraje. Pan radní pozval za stejným účelem do své kanceláře v budově Krajského úřadu Libereckého kraje také zástupce dalších organizací, které v Libereckém kraji poskytují certifikované protidrogové programy, a to Mostu k naději, o. s., a Laxus, o. s. (společně s Advaitou je Laxus členem svazu PROADIS). Akce proběhla za účasti médií a pan radní si udělal čas i na hodinovou společnou diskusi. Hovořilo se zejména o současném stavu financování protidrogových programů. Pavel Petráček se zajímal také o vývoj ve financování našich služeb ze strany obcí Libereckého kraje.

Liberecký kraj přispívá letos do našeho rozpočtu částkou 1 860 000 korun. Krajská dotace je pro nás mimořádně významná z toho důvodu, že každoročně tvoří přibližně 20 % našeho celkového rozpočtu a zajišťuje tak významnou část povinného třicetiprocentního nestátního podílu ke státní dotaci.

Zprávy Televize RTM

Tradiční silvestrovské oslavy zastihly i tentokrát obyvatele terapeutické komunity připravené a bdělé!

Silvestr jsme oslavili i letos chutně kultivovaně a hlavně střízlivě! Následně pak rok 2012 a první lednový den jsme přivítali s nadějí a v klidu.

Silvestrovské dopoledne se neslo ve znamení příprav. Bylo tedy pracovní. Budíček proběhl v běžném sobotním čase – tedy v 7.30 hodin. Následovala snídaně, půlhodinová ranní komunita, kde se podrobně dohodlo, kdo co bude dělat, a pak už se zdobila komunitní místnost, jídelna a další prostory. O barevné balónky a konfety nebyla nouze. Vyráběly se chlebíčky, jednohubky atd.

Po obědě jsme se šli na hodinu a půl projít ke koňským stájím v Nové Vsi. Bylo slunečno a lehce mrazivo.

Od čtyř do šesti proběhly dva bloky se snahou se sami bez televize a jiné techniky pobavit. Soutěžili jsme ve znalostech „českých filmových hlášek“, v rapování a také jsme zpívali a sledovali divadelní pohádku ve vlastním nastudování. Podařilo se vytvořit příjemnou atmosféru.

Mezi osmou a devátou večerní jsme si na papírky napsali své vlastnosti a problémy, kterých bychom se chtěli zbavit a v roce 2012 se k nim už moc nevracet. Papírky jsme opět rituálně spálili venku na ohni a část popela si každý hodil do potoka. Zapojili jsme tedy do očisty všechny živly.

Půlnoční okamžiky jsme jako již tradičně prožívali na hrázi přehrady Mlýnice. Měli jsme i nějaké rakety, takže jsme se mohli směle měřit s obyvateli domku pod hrází a chvílemi ten rachot vypadal jako scény z válečného filmu „Bitva o Mlýnici“. Vše skončilo příměřím.

Připili jsme si limonádou a do večerky – tedy do 2.00 jsme už jen tak povlávali po domě a někteří zalehli dřív.

Sláva roku 2012 – roku Naděje a plodné Změny!

Petr Kopejska

Po dlouhém čekání konečně přišel sníh. Louky kolem komunity zbělaly, za okny chumelí, a tak je ta správná chvíle se ohlédnout za Vánocemi v Terapeutické komunitě.

Přípravy na Vánoce začaly už během adventního času – pekli jsme cukroví, uklízeli a zdobili dům, o adventních nedělích zapalovali svíčky na adventním svícnu, jezdili na vánoční trhy v okolí a přitom všem a při běžném chodu komunity, jsme se snažili se alespoň na chvíli zastavit a ztišit.

Do Štědrého dne jsme vstávali bez rozcvičky a se slavnostní společnou snídaní. A pak už zbývaly jen poslední vánoční přípravy – zabalili jsme dárky, připravili pohoštění na večer a užili si pohádky. Po obědě jsme vyrazili na procházku po okolí, během níž jsme přinesli vánoční nadílku i zvířátkům do krmelce.

V kuchyni celý den probíhaly velké přípravy – přece jen udělat bramborový salát, řízky, klobásy a kapra pro 17 lidí, to už nějaký čas zabere.

Vše se, díky skvělému a sehranému kuchařskému týmu, podařilo a mohli jsme usednout ke Štědrovečerní tabuli.

Po večeři přišel čas na staročeské vánoční zvyky. Pustili jsme si lodičku po vodě, aby nám předpověděla, kam povedou naše kroky v dalším roce, hodili jsme si „střevícem“ (pantoflí našeho ředitele Davida Adamečka), aby nám ukázal, jak se nám bude dařit ve vztazích a zda nás čeká odchod z komunity a rozkrojili jsme si jablka, abychom se ujistili, že i v příštím roce se budeme těšit dobrému zdraví.

A pak už jsme konečně z komunitní místnosti uslyšeli zvonění… Ježíšek přišel. Nadělil. Některým i tolik, kolik nedostali za posledních několik let…

Večerní rozloučení a poděkování pak bylo tiché a dojemné. Rádi bychom se s vámi podělili o pár útržků z něj…
„Děkuji za to, že mám teplo v bříšku a že ho nemám prázdné a že mi není zima, tak jako v posledních letech…“
„Děkuji za krásné Vánoce. Bála jsem se jich, že budou smutné, ale byly radostné…“
„Díky, že jsem tady mohl strávit Vánoce. Taky díky za dárky. Tolik jsem toho asi nikdy nedostal. A to jsem vůbec nebyl hodnej…“
„Díky za skvělou atmosféru. Dneska večer jsem si nepřál být nikde jinde než tady. Bylo to hezký…“
„Přeju nám, ať se tady za rok už nesejdeme a ať jsou to naše poslední Vánoce v léčbě…“

Děkujeme i my za tým. Všem, kteří s námi letos strávili Vánoce, těm, kteří na nás mysleli i těm, kteří nám věnovali dárky pro klienty. Vidět radost v jejich očích, když si je rozbalovali, bylo (jakkoliv to zní lacině), krásné.

Adéla Paulík Lichková a Tomáš Vilimovský

Návštěvníkům našich stránek, našim příznivcům, přátelům, klientům i kolegům přejeme hodně úspěchů, zdraví, střízlivosti a radosti v novém roce 2012.

Na konci prosince přichází doba, kdy se všichni ohlížíme za uplynulým rokem. Hodnotíme, jaký byl, co se nám povedlo a co se nepodařilo. Vzpomínáme na chvíle radosti i na chvíle méně šťastné. Poslední prosincový den úderem půlnoci se loučíme s rokem starým a vítáme plni předsevzetí rok nastávající.

Oslavy bývají bujaré a nevyzpytatelné, proto nabízíme všem našim bývalým klientům: Přijďte s námi bezpečně oslavit Silvestr 2011 do komunity. Program bude tradiční: společenský večer v komunitce, kde budeme hrát hry, zpívat a jinak se bavit a samozřejmě půlnoční procházka na Mlýnici s ohňostrojem. Prosíme zájemce, aby se nám předem telefonicky ohlásili.

Všem ostatním přejeme do Nového roku hodně štěstí, zdraví, lásky, síly a trpělivosti.

Vánoce jsou tradičním svátkem a tradičně se budou slavit i letos v komunitě. Na dveřích už visí věnec, chodby se naplnily vánoční výzdobou, napekli jsme cukroví. Dnes k nám totiž dorazí Ježíšek, tak ať se mu u nás líbí.

Štědrý den se nese ve svátečním duchu. Ráno ozdobíme stromeček, po poledni vyrážíme do lesa nakrmit zvířátka suchým chlebem a jablky. Slavnostní večeře, lití olova, krájení jablíček, házení pantoflí, pouštění lodiček ze skořápek a netrpělivé čekání – nadělí nebo nenadělí? Necháme se překvapit…